Varování: následující text obsahuje trochu smutku i nezbytného cynismu. V úterý jsou Dušičky, budeme vzpomínat na naše blízké. Většina z nich se loučila písní. Jaké se na českých pohřbech hrají? Vůbec NEJČASTĚJI ZNÍ AVE MARIA, ale hitem jsou i Andělé od Petra Spáleného nebo Voda živá Anety Langerové. Ale pouští se i vážné skladby, lidovky nebo písničky kapely AC/DC. Show Must Go On Češi jsou stále spíš konzervativní a berou loučení se zesnulým jako vážnější věc. V Evropě oblíbená písnička Show Must Go On od Queen mezi zdejší šlágry nepatří.
Když si australští kněží přečetli, že mezi nejhranější písně na pohřbech v Melbourne patří hymna místního fotbalového mančaftu a Higway to Hell (Dálnice do pekla) od tamních rockových legend AC/DC, vydali raději nařízení, že populární hudba nemá na církevním pohřbu co dělat, i když se neodehrává v kostele.
U nás sice žádný výzkum toho, po jakých písničkách sahají pozůstalí nejčastěji, neexistuje, ale lidé z branže se shodují."Oproti minulosti, kdy u obřadů zaznívala převážně hudba klasická, se repertoár výrazně rozšiřuje. I pohřby se přibližují současným trendům a hraje se opravdu ledacos," říká třeba jednatel ostravské pohřební služby Concordia Jan Hájek.
Doba, kdy měla každá síň svoje hudebníky, jsou od příchodu cédéček a dalších technologií pryč. A "evergreeny" českých a moravských pohřbů se kromě široké nabídky orchestrálních i zpívaných úprav skladby Ave Maria sahající od Mozarta přes Schuberta až po Lucii Bílou, Evu Urbanovou či Jakuba Smolíka staly písničky jako Až mě andělé od Petra Spáleného a Tam u nebeských bran od Michala Tučného.
"Dnes nebožtíkův život nemusí připomínat jen hudba. Dá se pouštět i video. Pokaždé je to osobní a vše je na domluvě. Od tradic se sice na jednu stranu upouští, ale nahrazují je nové. A neznamená to, že by u starší generace či na venkově pořád nebyly běžné třeba obřady s živou hudbou, která doprovází zemřelého k hrobu," brání se zevšeobecňování Hájek.
Ve zkratce se dá říct, že při pohřbech je u nás dnes možné téměř vše. Výběr z hudebního archivu, který pozůstalým obyčejně nabídne pohřební služba, není určující. Pokud chtěl sám nebožtík rozptýlit ponurou pohřební atmosféru odlehčenou melodií, nikdo v tom pozůstalým bránit nebude.
V Británii, kde vydávají pohřební hitparády pravidelně, vedle emocemi nabité a nejoblíbenější My Way od Franka Sinatry či popové balady Angels od Robbieho Williamse boduje i chytlavá hříčka Always Look on the Bright Side of Life (Vždy se dívej na život z lepší stránky), kterou vymysleli komici ze skupiny Monty Python pro finále filmu Život Briana, ve kterém si ji hlavní hrdina píská při ukřižování.
Zdaleka to neplatí jen pro Spojené království. I v anketě MF DNES o ideální pohřební píseň svou odpověď zvláště mladší z oslovených pojali s humorem. Herec a hudebník Jakub Prachař třeba zvolil rozchodovou Kde jsi? od Dalibora Jandy s víceznačným závěrem: "Už se vaří voda na kávu. / Ráno sype světlo z rukávu. / A ty tu nejsi.."
Režisér Jiří Strach odpovídal až s nadšením: "U mě je to jasné. Žádné tesklivé pastvy zelené! Chci katolickou velikonoční píseň Aleluja! Živ buď nad smrtí slavný vítěz." A největším tvrďákem mezi oslovenými se stal raper Vladimir 518 z Penerů Strýčka Homeboye, když si zvolil nespoutanou, rebelantskou rokenrolovou hymnu Ace of Spades od Motörhead, v níž Lemmy Kilmister zpívá o tom, že dává přednost hazardu, protože nechce žít navždy.
Nejde jenom o odpovědi do ankety. Příklady se najdou i v praxi."Někdy zemře babička a pozůstalí přinesou dost zvláštní věci. Dokonce jednou přišli skini ověšení řetězy a chtěli pustit nějaké techno," vzpomíná třeba na jeden ze zvláštních případů varhaník vítkovické obřadní síně Josef Sítek a dodává: "Podle mého se to moc nehodilo, ale objednávce musím vyhovět. Vždycky v takových případech říkáme, že je to na přání pozůstalých, aby to někoho v síni nevystrašilo. To cédéčko nám nechali na památku, ale co to je, to vážně nevím, už jsem to naštěstí nikdy nepouštěl." Jaký život, taková hudba Kuriozity nejsou jen výsadou mladší generace. Jednou z oblíbených lidovek, které se na pohřbech hrají velmi často, je písnička Nejsmutnější loučení s mámou."Jednou někdo přinesl cédéčko, na kterém je upravená jako polka. To mě po pravdě až rozesmálo," vypráví Josef Svítek. I tato verze už při této příležitosti zazněla a obřadní síň, pro kterou pracuje, ji má od té doby v archivu."Když si ji někdo vybere, varuji ho, aby si ji nejdřív raději poslechl," dodává Svítek.
na straně 10 * Na otázku, zda se setkal s přáním typu zmíněných pekelnických AC/DC, Jan Hájek z vedení společnosti Concordia sice zavrtí hlavou, ale jedním dechem dodává: "Člověku, který se v pohřebnickém světě nepohybuje, se může zdát spousta skladeb nevhodných. Když se k pozůstalým přiblížíte, uvidíte jednotlivé příběhy, za kterými ta hudba u obřadu stojí. A najednou jsou hranice opravdu široké. Higway to Hell není běžná, ale třeba metal se hraje často. Je to dané i věkem a zálibami zesnulého."
Přestože možné je všechno, při pohledu do světových pohřebních hitparád jsou Češi stále spíš konzervativní, umírnění a berou loučení se zesnulým jako vážnou věc. V Evropě oblíbené písničky Show Must Go On od Queen anebo drogová Stairway to Heaven od Led Zeppelin mezi největší tuzemské šlágry nepatří.
Zatímco v Británii se mezi nejpoptávanější pohřební písničky často nakrátko probojují i skladby z hitparád (v roce 2006 to podle jednoho průzkumu byl třeba doják Goodbye My Lover od písničkáře Jamese Blunta), u nás patří mezi nejmladší pohřební jistoty Voda živá, kterou pro Anetu Langerovou napsal a otextoval Michal Hrůza.
Ani on, podobně jako Petr Spálený, při jejím skládání na obřadní síně nemyslel, přesto si ji řada lidí vyložila a zvolila jako nejvhodnější ke svému adié."Dozvěděl jsem se o tom tak, že jsem byl na jednom pohřbu a tam hrála. Pak mi řekli, že si ji prý dokonce lidi přejí docela často. Je to zvláštní. Nechci říct, že z toho mám radost, ale na jednu stranu mě to v podstatě poctilo," popisuje rozpolcené pocity autora pohřebního hitu Michal Hrůza."Ta písnička vznikla upřímně a stejně ji lidi přijali. Jsem rád, že ji pochopili tak, jak jsem ji myslel. Je o odpuštění. A metafora vody, kterou jsem použil, byla evidentně lidem srozumitelná," říká Hrůza. V Brně CD nechtějí Ovšem jeden evropský unikát v tomto směru přesto české pohřebnictví drží, a to v Brně, kde na většině obřadů hrají živí muzikanti."Hudba z cédéček je u nás okrajová záležitost. Jsme bílá vrána v celé Evropě. Všude se hraje především reprodukovaná hudba," říká Zdeněk Grůza ze společnosti G-Art, která se hudebním doprovodem posledních rozloučení zabývá profesionálně."Byl u nás ředitel vídeňského krematoria a divil se, že muzikanti hrají na každém obřadu. Ptal se, kdo to zaplatí, protože u nich to stojí dvakrát tolik a je to jenom pro honoraci. U nás je přitom trend spíš opačný. Když se objednává zvukař s aparaturou na celý obřad, je to dražší, než když hraje živá muzika," popisuje brněnský unikát Grůza. Podle něho navíc dodává hudebník obřadu mnohem větší emoce než cédéčko. A dokonce se snažil prosadit, aby do krematoria znovu chodil operní sbor, z jehož zpěvu dřív běhal doslova mráz po zádech.
Snaha udržet tradici živé hudby šla v Brně tak daleko, že tamní hudebníci zvládají uspokojit i poptávku po modernější hudbě."Právě nechávám zaranžovat Enyu anebo Queen. Jsme schopni zajistit, že naši muzikanti nastudují věci na přání a není to zase tak výjimečné." Mezi tamní tradiční repertoár patří lidovky jako Morava krásná zem anebo Vinohrady, vinohrady."Dost často si lidé přejí něco jiného. Repertoár, který máme na stránkách, je jen špička ledovce. Umíme filmovou hudbu z 30. A 40. let, operety. Hodně se hraje Yesterday anebo Hey Jude od Beatles, ale i Náhrobní kámen nebo Nad stádem koní," vypočítává Grůza, který chce tradici živé hudby na pohřbech udržet co nejdéle.
Ticho je největší hudba Představy a přání zesnulých i pozůstalých můžou být různé. Zatímco Fanánek ze Tří sester už předem ví, že ho vlastní pohřební hudba nezajímá, protože ji sám neuslyší, zpěvák a výtvarník Milan Cais z kapely Tata Bojs má naopak jasno."Mám už to rozmyšlené poměrně dlouho. Když měl pohřeb můj dědeček, rozhodl jsem se, že na tom mém by měl hrát Iggy Pop, který je pro mě pořád srdcová záležitost. Vybral jsem si TV Eye s The Stooges a potom už kvůli názvu skladbu Heaven od Talking Heads," říká hudebník.
Výběr hudby může mít leckdy podobu černého vtipu, podle katolického kněze Vladimíra Málka by však měli pozůstalí vždycky brát zřetel i na důstojnost okamžiku."Nechceme nikoho omezovat, ale pro nás je hudba a zpěv především modlitbou a útěchou v bolesti nad ztrátou. Má napomoct soustředěnosti," připomíná Málek křesťanskou tradici pohřební hudby. Ale i on nakonec nechává konečný výběr na pozůstalých, když přiznává: "V krematoriu si netroufám nic rozmlouvat. Spíš doporučuji vhodné skladby, většinou z oblasti vážné hudby. Ale když umře myslivec a pozůstalí mu pustí něco o lesích, tak tomu samozřejmě nebráníme."
A někdo třeba ani o hudbu na pohřbu nestojí."Dalo by se vybrat z celé záplavy jímavých slzotvorek, co si občas člověk pouští, když má pocit, že je sám a nikdo mu nerozumí. Neil Young nebo Bob Dylan třeba. Ale já bych si asi pro funus vybral ticho. Randálu v životě člověk naseká až dost," svěřil se spisovatel Jaroslav Rudiš. *
"Na každé loučení se připrav předem." (Rainer Maria Rilke)
Žádný relevantní výzkum u nás neexistuje, žebříček MF DNES vznikl oslovením pracovníků krematorií a dotazem, jaké písně pozůstalí vybírají nejčastěji.
Několikastránkový seznam skladeb brněnské agentury G-Art, která se zaměřuje na živou smuteční hudbu, stáhnete na stránkách www.g-art.cz. Mezi nejslavnější moderní pohřební písně patří Candle in the Wind od Eltona Johna. Původně ji napsal jako poctu pro Marilyn Monroe, pak se stala hitem nová verze pro princeznu Dianu.
Podle časopisu Funeral Q Ceny za reprodukovanou hudbu se liší obřad od obřadu, například v Pardubicích počítají za živou hudbu dle velikosti obřadní síně od 700 do necelých 1 100 Kč, reprodukovaná je za necelá tři sta